Se sádrovými omítkami nikdo z nás neměl zkušenost. Na větší plochy a na schodiště nám přijeli pomoc kamarádi. Nejdříve jsme dali do oken apu lištičky a na hrany (okna, dveře) jsme použili rohový profil HPI Catnic 4000.

Zeď jsme očistili od nesrovnalostí (lepidlo apod). Pak se zeď trochu namočila a nanášela se omítka ve dvou vrstvách (každá vrstva cca 2 mm). Min. tlouška této omítky má být 4 mm. Zkoušeli jsme to nanášet v jedné vrstvě, rovnou 4 mm, ale to se nám s omítkou špatně manipulovalo. Rychle zasychala a točení pak bylo horší. 

První vrstva se nanesla na hrubo + do první vrstvy jsme dávali perlinku - (kde byla změna materiálu), pak jsme čekali, až to zaschlo a nanesli jsme druhou finální vrstvu, která už musela být rovná. Nedalo se u toho flákat, omítka velice rychla zasychala! Když se omítka nanesla, tak cca půl hodinky se počkalo a pak se začalo točit a hladit/gletovat. 

Jen strop jsme nejdříve natáhli lepidlem s perlinkou a pak se dělala sádrová omítka. 

Na železnou konstrukci schodiště jsme museli dát nejdříve protipožární sádrokarton.

Omítky jsme dělali dlouho (cca 400 m²).  Začali jsme v květnu a omítky se ještě dělali v září. Je ale pravda, že jsme při tom dělali i jiné věci na baráku. 

Vše bylo o to jednodušší že Péti taťka je instalatér, tudíž zvládl během jednoho dne dát vše dohromady. Samozřejmě se to neobešlo bez problémů, a to když nám nešla krkačkou, kterou máme zalitou v základech, prostrčit trubka na vodu, už jsme se opravdu báli že budeme muset vykopat základovou desku, naštěští se tak nestalo, a přeci jen se vše podařilo. Veškeré přípojky jsme vedli domu předem připravenými prostupy v základech.

Přípojky jsme dávali do různých hloubek  -elektřína (80 cm), plyn (130 cm), voda (130 cm) a kanalizace postupných spádem ( 3 cm - na 3 metrech - finální hloubka kolem 120 cm). K plynu bylo dulezite přidat vodič pro moznou lokací potrubí.Vše jsme poctivě obsypali pískem, označili patřičnou páskou (žlutá plyn, červená elektřina), a zasypali částečně hlínou. Na to jsme položili zbytek tašek, které zbyly z odřezků v rozích, a to zasypali opukou, kterou jsme měli z vyhrabané studně, a pak opět zasypali hlínou. Následně na to jsme usadili vodovodní šachtu na městkou vodu a kanalizační šachtu.

Po přípojkách jsme se vrhli na budování příček. Od 2.11. do 24.11. jsme zdili a zdili. Na většinu jsme použili příčkovky v šířce 125 mm. Do technické místnosti jsme raději zvolili stilnější a to 150mm. Raději pro jistotu, jelikož tam bude veškerá topná soustava. Příčky jsme kotvili k nosným zdím speciálními plíšky. Jako překlad jsme využili železných elek. Do chodby jsme zvolili posuvné dveře, tudíž od firmy JAP jsme objednali dveřní pouzdro jehož sestavení bylo velice jednoduché,  nejdůležitější bylo jen držet rovinu, aby dveře byly ve výšce budoucí podlahy. Jediným otazníkem který pro nás zůstává, čím dveře potáhnout, aby na nich držela sádrová omítka. Pokud by někdo z vás měl zkušenosti, napiště nám to prosím do komentáře.

24.11. Jsme začali s budováním stropní konstrukce pro budoucí sádrokartonový strop. Pomocí laserového niveláku, jsme si vyměřili přesnou výšku stropů a dle toho jsme vše přizpůsobili. Strop bude tvořen křížovou konstrukcí, tzn. první vrchní část je od budoucího stropu o 8cm odsazena. Na tuto část se bude pokládat vata a lepit parozábrana. Mezi tím bude mezera pro budoucí el. kabely a pod tím bude zavěšena spodní část stropu, na kterou se budou montovat sádrokartony. Hliníkovou konstrukci jsme dokončili 9.12. Jen tak pro informaci, pro upevnění UD profilů, jsme používali různé hmoždinky (beton vs porobeton). UD jsme vždy polepili speciální páskou, aby lépe přilnuly ke zdi. CD jsme vždy dávali v celé délce, a tam kde bylo potřeba jsme využili speciální spojku. Spoje jsme vždy dávali na střídačku, aby nikdy nebyly vedle sebe.

Ihned na to nás čekala asi nejhorší část našeho budování - pokládání vaty. Musím upřímně říci, že nic horšího jsme zatím nedělali. Měli jsme speciální overal, roušky, brýle a stejně nic nepomáhalo. Jelikož máme závěsný strop, tak o to víc to bylo horší - pracnější. Vatu jsme vždy roztáhli na zem, Péťa mi změřil rozpětí mezi jednotlivými závesy a já vatu řezala (speciální nůž na vatu). Musím říct že tím nožem to šlo pěkně, celkově tahle část ještě ušla. Pak přišlo na řadu pokládání. Péťa vždy stál na štaflích (na kterých se naučil chodit :)), část vaty si vzal a položil na rastry. Já jsem druhý konec vaty přidržovala koštětem, aby měl vatu pořád ve výšce. Možná to takhle nevypadá, ale opravdu to bylo strašný! Tam kde vata vyšla doprostřed, tak tam jsme navázali provázek a vatu podepřeli. Pro izolaci jsme použili vatu, kterou jsme vyhráli právě zde - Isover 50. Našim cílem bylo být do konce roku ve vatě, a nakonec se přeci jen podařilo - 30.12. jsme vatu dokončili :).

Po novém roce jsme začali s parozábranou. Musím uznat, že to byla po dlouhé době skvělá práce :D. Sice jsme za začátku trochu tápali, ale nakonec jsme na to přišli, že jsme měli během týdne vše hotovo. Co se týče postupu, tak na profily jsme nejprve nalepili oboustranou pásku, asi po 30 cm. Následně na to si Péťa nastříhal folii (asi 10cm přesahy) a společně jsme folii nalepili. Vždy jsme začali od krájů a pak postupně od prostředka ke kraji, abychom se vyhnuli vzduchovým bublinám. Každý přechod jsme přelepili speciální páskou - Delta X. Ihned po přilepení folie jsme přidělali hliníkové háčky na ukotvení druhé střešní konstrukce. Tyto háky se musely polepit jatafolem, speciální asfaltová páska, která zamezuje průniku vzduchu skrz šrouby. Tato práce šla velmi rychle od ruky, a konečně začala být v domečku stálá teplota.

Během ledna jsme začali i s elektřinou. Máme již hotovy veškeré díry na krabičky a drážky pro tahání kabelů. Musím říct, že rozmyslet kde bude zásuvka a kam vypínač opravdu není sranda, a člověk u toho musí hodně přemýšlet. Příští týden (13.2.) by už měl přijít elektrikář a roztahá nám veškeré dráty el. vedení. 

Také jsme se rozhodli že budeme dávat zabezpečovačku od firmy Jablotrone. Máme již udělaný návrh, a Péťa si vše sám připraví. Samotné zapojení nám bude dělat specializovaná firma. Během února bychom chtěli stihnout kanalizaci, vodu a topení a postupně se vrhnout na sádrové omítky :).

Spolu s panem zedníkem, kterého jsem měl k ruce, aby práce ubývala, jsme se vrhli na vyzdívku z příčkovek Ytong 7,5 cm, které měly rozdělit velký open space na několik pečlivě zvolených a oddiskutovaných místností. Najeli nám s přívěsem za auto s příčkovkami, takhle jednoho středečního rána, a bylo "vymalováno". Nešlo s tím nic delat. Bylo potřeba začít. Upřímně, po tak dlouhé době, kdy je stěhování stále v nedohlednu jsem si říkal, kdy už to konečně bude. Ale jak známo, Ytong je zvláštním druhem výstavby. Jedněmi haněný, druhými opěvovaný. Já si v rámci domu vyzkoušel kombinaci střepu v obvodovém zdivu a pórobetonu ve vnitřních vyzdívkách. Dostal jsem několik cenných rad od odborníků, někteří profesionálové kroutili hlavami, jiní se divili. Do staršího domu a s pórobetonem??? Rozhodovacích kritérií pro výslednou volbu bylo několik praktických a nikoliv esteticky funkčních hledisek. Především je to rychlost výstavby a její přesnost. Mimo vodováhy, lepidla, vědra a lžíce na to moc dalšího nářadí nepotřebujete. A to je taky důležité. Metry "rostou samy", jak jsem si na vlastní kůži mohl odzkoušet. Je to celkem kosmetická práce, a dá se to téměř dělat relativně čistě, když víte jak na to. Každá třetí řada se převáže buď pozinkovaným plechem, který se zapraví do malty na obvodové zdi, a nebo přímo do vysekané kapsy. Já opět volil kombinaci obojího, aby se efekty prolínaly. Stabilita, mohu potvrdit, byla zaručena.

Míchání vrtulkou šlo samo, naředit vodou, a nikde moc špíny. Než se ale začalo zdít, což píšu záměrně, až v této fázi, ale bylo nutné penetrovat hydrofobním nátěrem podlahu, a po zaschnutí na ní navařit hydroizolační lepenku (někdo jí nazývá IPA). Vaření plamenem zvládne průměrný člověk, když si osvojí zásady lepení (kontaktní povrch se musel očistit a zbavit nerovností od nátěru) a pak otočit vždy kus lepenky, prohřát a přitisknout na první vrstvu betonu, a takto stále dokola. Opět, rostly metry úctyhodnou rychlostí. 

Mým požadavkem bylo kontinuální etapové prolínání prací a ne přímo orientace na jednotlivou činnost, což se osvědčilo i z hlediska využití prostoru (pracoviště). Jeden mohl míchat v daném sektoru maltu a nahazovat, druhý mohl v jiném sektoru vyzdívat příčkovky, nikde se nikdo neprolínal, a nepřekáželi jsme si na pracovišti. A navíc to plnilo i dojem čistě funkční, a proměna se tvářila dynamicky, nikoliv skokově, o čemž může svědčit několik fotografií. 

Během 4 dnů volna jsme našpricovaly, napáskovali, nahodili do čista cca 25 m2 malty s mícháním, přesunem materiálů a ještě vyzdili cca 30 m2 ytongových příčkovek s položením a navařením cca 25m hydro-izolace. Nemohu hodnotit jestli je rychlost práce vysoká, nebo nízká, protože nemám porovnání, ale psychologicky to působilo velmi rychlým postupem prací a prostor se rychle zastavuje. Hrubé nárysy a kontury budoucího stavu to již dostává.

A o dalších pracech, tentokrát na zahradě, si napíšeme někdy příště. Práci zdar!

Stropnice s výškou 160 mm jsou nebezpečné. Nevím jak je to s kvalitou vyšších stropnic, ale ty na naši stavbu dodané byly sem tam popraskané středem tak, že se po týdnu muselo měnit asi 40 ks z 800. Zespoda měly prasklinu a zhora se tvářily jako dobré. Přitom jsem je nijak nezatěžoval, nešlapal po nich atd...Při vytahování z vyskládané řady nejdou udržet - prolomí se  a letí dolů - pozor na to. Málem jsem přizabil Čertovou - fuj to jsem se ale lekl !!! Opět se musím pozastavit nad páleným materiálem, byla to stejná situace jako s cihlama. Některé širší, jiné zase užší, ty, co jsem potřeboval přiřezávat, vydržela  polovina z řezaných kusů. Prostě zase kompromisní kvalita ....hnus.

Věncovky jsme přilepili po obvodu, namazali jsme i pero drážku (ta se správně nemusí lepit) ať to pořádně drží. Nemohl jsem si dovolit, aby tlak betonu vyvalil nějakou boční stěnu. Také jsme přidali polystyrén jako izolaci věnce.

Ještě bylo potřeba myslet dopředu na budoucí prostupy energií, odpadů a komínu skrz strop. Komín jsme z nedostatku času vyskládali "jen tak" na sucho a v místě prostupu obložili polystyrénem pro vytvoření potřebné mezery kolem komína.

V tech.podkladech pro provádění stropů je také doporučováno předpětí stropů. Toto předpětí nebylo jen tak snadné provést, protože jsme měli ocelové stojky podložené hranolem 120x120 a při předpětí bez betonu jen s vyskládanými vložkami se zvedaly konce POT nosníků. Nechali jsme tedy předpětí jen tak "na hraně" s tím, že uvidíme.

Na vyskládaný strop se kterým nám pomohli kamarádi  jsme roztáhli sítě 100x100x6 opět s přesahem dvou řad ok  a také přidaly háčky na věncovky jak je uvedeno v technickém listu stropů. Zbývalo jen strop zalít - to jsme úspěšně zvládli 14.9. s 19q betonu  B 20-25 S4

Po zalití  stropu jsem zkoušel jen lehce napružit středové stojky - šlo to , ale moc jsem to nehrotil neboť jsme měli nadbetonávku 100mm . Dlouhé rozpony nemáme a na max 4 metrech se stropy prakticky ani moc neprohly zpět, rozhodně méně než je uvedeno v doporučení . Stojky jsme měli zapůjčeny z kamarádovy firmy 40 ks za 2000 kč - super cena . 

Tím pádem jsme po zalití  mohli nuceně odpočívat a zalévat a zalévat.

Situace ,která vznikla zalitím stopů těsně před zimou nebyla vůbec dobrá. Styčnou spárou mezi stropem a polystyrénem, také mezi věncovkou a polystyrénem , dále i samotnonými děrovanými věncovkami začala natékat voda z kropení a hlavně nadešlých dešťů ze stropu přímo do dutin cihel obvodových zdí. Tohle bylo velmi špatné. Museli jsme situaci urychleně řešit. Rozhodovali jsme se zda stavbu zazimovat či zdít dále. Tohle rozsekli Páni -zdůrazňuji "Páni " Tesaři ,kteří řekli ,že střechu udělají klidně i v zimě. O střeše příště.  Rozkaz zněl jasně : "zdít dále" ach jo......

Založili jsme opět první řadu cihel, která nám tentokrát šla velmi rychle.Jednak nás tlačil čas i počasí, také tesaři a hlavně jsme tuto práci již ovládali.Každý na svá místa a to byl fičák.... no samozřejmě zase ty záda - co Vám budu povídat. Začalo období dešťů, voda  je prevít, vleze vždy kam nechcete. 

Po vyzdění první řady druhého patra jsme vytvořili parádní 110 m čtverečních bazén .Veškerá voda se nalévala do spodní stavby a také různými kaluženi stále do obvodových zdí průsakem přes zakládací maltu. Bylo nutné tomu zamezit, natřeli jsme celou plochu penetrákem včetně cihel, také zalepili roh asfaltovým pásem a znova přetřeli . Fajn,tudy již voda nemohla. I přes tuhle akci byly cihly nasáklé tak ,že celou zimu i ještě na jaře schly. Voda se nám stahovala do domu schodištěm a tak jsem musel zalepit i veškeré místnosti afaltovým pásem aby voda vytvořila řeku vedoucí předsíní rovnou ven - hrůza.

Věnec se vytvořil dvěmi příčkovkami 8 cm + 100mm polystyrénu a také šikovným provedením probetonováním v kuse nad francouzkým oknem (nebo budoucími dveřmi) v podkroví. S přerušeným věncem ,bych nikdy nesouhlasil i když je to stavebně přípustné. Věnec má v šikmině 4x 16mm armaturu kvůli šikmému tahu na věnec , prostě jen pro jistotu, zbytek je 14 mm-taky pro jistotu, původně měla být 12 mm.  Šrouby na pozednice přivařeny k věnci, chemickým kotvám nevěřím je to kompromisní řešení.

No nic , zdili jsme jako o závod. 10.12 2016 jsme měli dozděné štíty na hotovo, zarovnané do roviny dle již postavených krokví. Dořezy jsme dělali z ytongu 50cm kvůli snazšímu zpracování .Těžko by se dolepovaly 50 cm hluboké cihly pod palubky s potřebnou přesností . Pak už stačilo jen tyto 22 mm silné palubky pokládat , které jsme neměli šanci natírat - bohužel tohle už prostě pro nás nebylo technicky možné, zima byla tady.

Hned poté jsem nechal přivést kamion z Tondachu a přitom pokrývači začali laťovat a foliovat. Latě jsou klasika 6x4 impregnované a folie Jutadach 135. Další týden nastoupil klempíř a udělal žlaby, okapničky, úžlabí a komín. Žlaby jsem použil Zambelli robust barvy antracit a jejich délka je skoro 70m. Komín je udelaný z nerezových profilů kvůli větrání a opláštěný také antacitem. Ostatní plechařina je černá. 

Tašky se začali pokládat 20. prosince a jelikož mrzlo, tak to šlo velmi pomalu, glazovaný tašky s ledem dost kloužou :-). Nebylo možné udělat nejdřív plochy a pak zbytek, ale muselo se jet kolem dokola. Tašky jsem použil Tondach Stodo 12 Amadeus černá s glazurou. Plocha tašek je 298 m². Tašky byly skoro hotové v lednu, ale musela se doobjednat ještě jedna paleta. Poté nastal problem se 3 ks valbových hřebenáčů. Neseděli tam nejspíše kvůli nízkému sklonu 25°. Nakonec se našla náhrada a použili se klasické hladké. 

Ještě je třeba počkat, až se tašky pořádně oprší, jsou ještě od prachu od řezání.

Břízolit je tvrdá jednovrstvá vápenocementová omítka často nazývána jako minerální škrábaná omítka. Díky svým vlastnostem a struktuře je určen zejména na fasády budov. Je vhodný jak na rekonstruované objekty, tak i na novostavby. Své největší slávě se břízolit těšil v 70. a 80. letech minulého století, kdy se hojně používal jako vnější omítka na fasády rodinných i bytových domů a dalších budov. Pokud se na tyto omítky podíváme dnes, je vidět, že jsou stále v dobré kondici i po tolika letech. Proto se o tomto typu omítky dá opravdu říci, že je prověřený časem.

V současné době břízolit opět přichází do módy a registrujeme zvýšený zájem ze strany zákazníků. I proto společnost Krkonošské vápenky Kunčice, a. s. přichází s nabídkou jednak, zvolit si standartní barevný odstín, ale také s možností doladit barevnost břízolitu dle přání zákazníka.

Novinkou je také možnost použít břízolit jako finální vrstvu zateplovacího systému KVK MINERAL THERM (KVK Břizolit pro ETICS). Zejména tady se ukazuje jako velmi dobrá volba, protože díky svému vysokému pH přirozenou, přírodní cestou odolává biologickému napadení (řasy, plísně, mechy); na rozdíl od pastovitých omítek, které nejčastěji tvoří finální vrstvu zateplovacích systémů. I po 30 letech jsou omítky stále bez řas a mechů.

Mezi největší výhody břízolitu patří vysoká pevnost neboli mechanická odolnost, kterou si omítka zachovává po dlouhou dobu. Historie potvrdila, jak dlouhou životnost mají břízolitové omítky. V současné době se můžeme na fasádách některých budov setkat s břízolitem pocházejícím již z třicátých let minulého století, který pořád plní svůj účel. Právem tedy bývá břízolitová omítka označována jako generační. Mezi další výhody patří vysoká prodyšnost a atraktivní tradiční vzhled fasády.

Břízolit je dodáván v pytlích jako hotová, průmyslově vyrobená směs obsahující písek, vápenný hydrát a cement, případně slídu a pigment. Vhodným podkladem pro provedení finální břízolitové vrstvy jsou jádrové omítky KVK, které zabezpečí pevný a rovný podklad.

Následná aplikace břízolitu je poměrně snadná. Omítka se nanáší ručně nebo strojně pomocí omítacího zařízení v tloušťce cca 15 mm. Poté se lehce srovná hladítkem. Na druhý den se omítka oškrábe ocelovým hřebenem, čím se vytvoří finální struktura. Po zaschnutí se omítka očistí měkkým kartáčem a nová břízolitová fasáda je na dlouhou dobu připravena chránit a zdobit Váš dům.

Hlavní výhody:

• Pevnost + mechanická odolnost
• Vysoké Ph - ochrana proti biologickému napadení
• Stálost, prověřená trvanlivost (zdokumentována)
• Snadná aplikace
• Snížená tvorba trhlin
• Vysoká prodyšnost
• Tradice a atraktivní vzhled
• Použití na zateplovací systémy
• Levné řešení finální úpravy fasády
• Nehořlavost

Společnost Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. je tradičním českým výrobcem stavebních hmot a materiálů, který navazuje na dlouholetou podkrkonošskou tradici těžby vápenců a výrobků z nich. Kromě tradičního břizolitu vám KVK, a.s. může také nabídnout i další šlechtěné omítky, např. KVK Břizolit pro ETICS, také v různých barevných odstínech. Z našeho bohatého sortimentu výrobků si může zákazník vybrat stavební materiály pro hrubou stavbu, dokončovací stavební práce, zateplovací systémy, lité anhydritové podlahy nebo výrobky stavební chemie. Bohaté zkušenosti má KVK, a.s. také jako výrobce materiálu pro renovaci a obnovu památek. Více informací naleznete na www.kvk.cz.

Potom kamarád odjel a my jsme se pustili do osazování krokví, byla to stavebnice, jen to bylo těžké jako blázen, ale nakonec jsme našli celkem slušný způsob, jak to tahat nahoru a usazovat. Každá krokev se přibíjela na vaznici a pozednici 250 hřebem. Krokve na garáži jsme nejdříve smontovali a potom je usazovali (posovali na místo). Na baráku jsme postavili prakticky všechny krokve a potom tam dávali kleštiny pod vaznici a nahoru. Tohle všechno nám trvalo asi 4 víkendy. Kamarád pak mohl až někdy v říjnu, aby s námi udělal úžlabí, to byl hroznej opruz, ty blbé trámy jsme pořád museli tahat nahoru a dolů. No, za víkend jsme to nakonec udělali také.

Poté jsem měl týden dovolenou a to už byl listopad, takže jsme s tátou začli dělat okapnice a tahat difůzní fólii. Z tou fólií to byl mazec, stačil malinký větřík a myslel jsem, že mě to zfoukne, napínání taky žádná sláva, ale říkal jsem si, že nějak se to naučit musíme ;-). Za ten týden jsme to udělali a já chodil nakřivo. Myslel jsem, že i zalaťujeme, ale počasí se tak zhoršilo (zima a začalo i sněžit), že jsme nakonec usoudili odklad na příští rok. Takže přeci jenom jsem tam ještě lezl a natloukl tam plachty, aby to neodnesla fólie tu zimu.

Pak nám ještě 16. listopadu přivezli okna a vrata (dveře jsme zatím neobjednali, aby jsme je nezničili). Ty to měli namontované za jeden den. Nejvíc se bojovalo s HS portálem a rohovým oknem, jelikož tam jedna ta tabule skla vážila 200kg (trojsklo + venkovní bezpečnostní sklo). S okny a nábídkami to byl také porod, udělal jsem tabulku s rozměry, typy rámů kování i barvy jsem tam měl. U HS portálu vykřičníky, že ho chci a co myslíte? Místo HS portálu mi stále nabízeli PSK portál (výklopný systém), že HS je drahý, do rohového okna pořád chtěli dávat středové výztuhy, že je to moc velká plocha a další jiné chujoviny, nakonec to trvalo měsíc a půl (celé léto), než se to ujednotilo a splňovalo všechny požadavky z původní poptávky (a to to bylo tak jednoduché, jen kdyby se drželi toho plánu). Poptávky byli u VEKRY, Otherm, SULKO, MACEK, INTEX, RI okna atd. Některé jsme vyřadili rovnou, protože neuměli HS portál, Pak šel Macek,SULKO protože neuměli kování SI aubi. Takže otherm a vekra spolu moc soupeřit nemohli, jelikož jsou obě firmy součástí window holding, takže to bylo o přístupu. Vekru jsme nakonec vyřadili, protože se mi nelíbilo, jak haní konkurenci a díky tomu nakonec šel i otherm, protože RI okna měli výborný přístup a komunikaci a měl jsem reference od kolegů v práci, že jsou spokojeni. Hroznou radost mám z garážovích vrat, jsou od hormanna a snad jako jediný mi nabídli vystužená vrata na tuhle délku, takže to byla jasná volba a s vraty si hraju :-D. 

Letos jsme díky sněhu začali až v březnu a hned střechou, ale nakonec jsem povolal pokrývače, jelikož se mi do toho již opravdu nechtělo a měl bych to na dlouho všechno. Nakonec jsme usoudili, že uděláme i to bláznivé podhloubí před vchod do baráku. Takže provizorní sloupy, z těch se nakonec stali konečné a nakonec, kdy nebyl potřeba betonový základ pod tím, jsme ho kopali a betonovali, takže takový krásný obrácený postup. Ale teď je již zalaťováno a budou se pokládat tašky. 

Já jsem začal vevnitř stavět příčky, ale to je na další článek.

Stavbě zdar!

Chcete stavět, ale nechcete se u toho roky stresovat? Chcete stavět, ale obáváte se, jestli to zvládnete?

Zvolte inovační technologii STAVSI a stavte jinak.

Aktuální studie od McKinsey Global Institute z února 2017 poukazuje na nutnost okamžitých revolučních technologických změn v roky ustrnulém stavebnictví. Technologie STAVSI takovou změnu do stavebnictví přináší vysokou produktivitou práce, podstatným zjednodušením a zrychlením výstavby.

Hrubá stavba realizovaná jedinečnou metodou přesné suché montáže několikanásobně zvyšuje produktivitu práce při výstavbě. Nepoužívá mokré procesy a nezná technologické přestávky. Stavební systém obsahuje jen 2 typy nosných tvárnic a 2 typy tvárnic pro příčky a spojovací lišty, které se zasouvají do drážek v tvárnicích, a tím vzniká homogenní vyztužené zdivo.

Realizujte si svůj sen o bydlení jednoduše, kvalitně a rychle.

Na základě Vašich představ a požadavků Vám ke každé stavbě zpracujeme detailní kladečský plán, podle něhož jednoduše bez problémů celou hrubou stavbu sestavíte. Kalkulace materiálu vychází z přesného počtu dílů podle kladečského plánu. Samozřejmě nabízíme také zpracování běžné projektové dokumentace.

Obrázek: Ukázka jedné řady kladečského plánu

STAVSI zjednodušuje a zrychluje nejen realizaci hrubé stavby, ale také následných stavebních prací především principem přesné výstavby a odbouráním většiny mokrých procesů.

Vyberte si kvalitní alternativu k běžným zděným konstrukcím a dřevostavbám.

Svými vlastnostmi Vám STAVSI nabízí komfort zděné stavby, odolnost železobetonové konstrukce, jednoduchost stavebnice a rychlost dřevostavby.

Mimo jiné Pavel Tesárek uvedl v rozhovoru pro ABF, že náklady na stavbu svépomocí z běžných zdicích materiálů jsou v porovnání se stavbou domu na klíč o 30 až 50% nižší, ale za cenu obětování 2 let volného času a odříkání.

Pokud zvolíte STAVSI, ušetříte minimálně stejné náklady a ještě získáte až 12 měsíců Vašeho volného času, který můžete věnovat sobě a svým blízkým.

Měníme svět bydlení, měňte ho s námi. 

Kontaktujte nás na info@stavsi.cz, nebo přes www.stavsi.cz.

Jakmile bylo po obvodu a pod nosnými zdmi hotovo, přišlo na řadu samotné lepení hydroizolace. Tu jsme volili ve dvou vrstvách, aby současně splňovala ochranu proti radonu. Prvním oříškem bylo vyřešit hydroizolaci v místech překrytí s polystyrenem, který jsme použili jako šalování základů. Nakonec jsme jako spodní vrstvu izolace použili samolepící pás- Glastek 30 sticker plus a na ten jsme pak natavili druhou vrstvu- Glastek 40 special mineral. Polystyren s tím neměl problém a zůstal hezky nepopálen :). Pod vnitřní nosné zdi jsme už dávali jen jednu vrstvu natavovacího pásu (Glastek 40 special mineral).

V pátek 16.9.2016 byl den jako stvořený pro založení první řady zdiva. Na to jsme si sami netroufli a tak jsme požádali známého, zda by nám zdi nezaložil. Začínalo se v nejvyšším bodě desky a šlo to pěkně od ruky, večer bylo hotovo. Pokračovalo se až o víkend později, protože byl nějaký problém s dodávkou zdiva. Když vám řeknou na kdy chcete 1. kamión cihel a co na něj chcete, že druhý pojede hned za ním, máte si domyslet, že je tím myšleno za 14dní. Takže trošku vztekání a čekání na půlky, ale dobrý nakonec se to nějak zvládlo, materiál dorazil a 24.9.2016 se mohlo pokračovat ve zdění.

Bylo nás na stavbě celkem 7. Dva zedníci, můj bratr jako pracant i dozor, muž, tchán, strýc a moje maličkost. Za celý den se zvládli po obvodu vyzdít 4-5 řad. Sluníčko peklo parádně a vzhledem k váze KM bety byli všichni večer opravdu znaveni, ale výsledek byl parádní. Pokračování zdění bylo 1.10. sestava byla hodně podobná, ale práce o mnoho horší.

Zvedání těch 20kilových potvor celý den nad hlavu, byla pro chlapy celkem fuška, ale večer bylo vyzděno a nachystáno na překlady. Na třetí den zdění čekali překlady a dozdění do jejich výšky po celém obvodu. Každý překlad zvedali chlapi v 5 lidech a dřina to byla veliká. To bych Kmbeťákům dala k zamyšlení, vytvořit něco trošku lehčího nebo k překladům dodávat minimálně Chucka Norise:). Zbytek zdění se malinko natáhl, dozdívali jsme s mužem po večerech a když zrovna nepršelo- což během 14dní bylo skoro pořád, ale 28.10. bylo hotovo a mohlo se jít na věnec.

Na věnec jsme se nakonec rozhodli použít věncovky (vencovky.cz) z jedné strany heraklit, z druhé polystyren a uvnitř armovací koše. Pohodově se to na zeď naskládalo a protahaly se podélné roxory. Beton do věnce jsme nakonec míchali ručně. Na stavbě byli tentokrát naši i s bráchou, muž, tchán a švagrová s polovičkou. Musím říct, že holky (mojí mamku a švagrovou) je třeba pochválit.

Celý den stáli u míchačky a bez keců házeli a míchali a z jejich malé továrny odcházel jeden beton jako druhý, holky šikovný to jsou. Já s mužem a bráchou jsme byli na lešení a jeli vláček- muž vylil beton a rozdělil na místo, já za ním pěchovala a bratr jel na krásu a vyhlazoval do roviny :). Zbytek vozil beton, kýbloval a podával nám to na lešení. Den se rapidně zkracoval, ale se zapadnutím sluníčka bylo hotovo, uf. My to pod tu střechu do zimy snad stihneme!!

Před časem jsem posílal email s prosbou o pomoc s nalezením stavby, na které bychom mohli otestovat, zda lze postavit dům z cihel HELUZ bez řezání, nebo téměř bez řezání.

Z přihlášených stavebníků byl vybrán majitel budoucí novostavby v obci Svaté Pole, okr. Příbram.

Přijeďte se v úterý 25.4.2017 od 14 hodin podívat na postup zdění z broušených cihel HELUZ FAMILY 44 2in1.

Na stavbě bude k dispozici technický specialista Pavel Heinrich, kterého můžete znát ze společných videí.

Vyplňte formulář a rezervujte si místo na workshopu

Po vyplnění rezervačního formuláře Vám na zadaný email pošlu potvrzení a přesnou adresu stavby.

Těším se na společné setkání s Vámi,

Pavel Tesárek

PŘÍPRAVA STŘECHY

1) Bednění

Na konstrukci musí být hotový dřevěný záklop z prken, OSB desek nebo v případě zahradních domků z palubek.

Nezapomeňte na správnou tloušťku bednění a správně dlouhé hřebíky. Tloušťka bednění by měly být alespoň 20 mm proto, aby šindele dobře unesla, ale především z toho důvodu, aby bylo možné šindele do záklopu přichytit dostatečně dlouhými hřebíky.

Když budou hřebíky kratší než 20 mm, hrozí riziko, že budou z bednění vylézat nebo že nebudou šindele v bednění dobře držet a první silnější vítr Vám je unese.
Nehledě na to, že hřebíky o menší velikosti než 20 mm téměř nelze chytit do prstů a při přitloukání se často bolestivě klepnete kladívkem do ruky.

Tloušťka i těch nejslabších šindelů je 2,7 mm, což znamená, že při tloušťce bednění 20 mm budou šindele dobře přichyceny (hřebík musí projet dvěma šindeli instalovanými nad sebou, tedy min 5,4 mm a dostatečně se chytit do záklopu).

Hrot hřebíku navíc nevyjede z bednění na vnitřní spodní straně střechy, čímž nebude hyzdit její vzhled a šindele budou správně přichyceny. Pořiďte si hřebíky s vroubkováním po celé délce dříku (nožičky). Tak budete mít zajištěno, že hřebík bude dobře v bednění držet a nebude vyjíždět ven.

2) Okapové plechování

Vždy je lepší použít oplechování okapní hrany a závětrné hrany, neboť toto oplechování odvádí vodu mimo střechu, a tak nemůže docházet k zatékání nebo zafouknutí vody nebo sněhu pod šindele nebo do bednění.

Horizontální přesahy spojů plechování by měly být min. 10 cm.

Plechování přitlučte hřebíky do záklopu někde ve vyšší části plechování. Pokud se plechování nepoužije, hrozí riziko pronikání vody do prken nebo OSB desek a tím může docházet k hnilobě. V případě domů je plechování nutností.

3) Instalace podkladních pásů

Po oplechování přichází na řadu instalace podkladního pásu - pojistné hydroizolace. Většina střech pergol, garáží a zahradních domků má ovšem nižší sklon, a tak je nutné podkladní pásy použít.

Podkladní pásy chrání otevřenou střešní konstrukci před nepříznivým počasím před a během instalace, poskytují dodatečnou ochranu proti kapilárně vzlínající vodě, chrání před poškozením způsobené bouřkami a eliminují nerovnosti dřevěného podkladu.

Sklony střech 9,5° - 15° Paralelně k okapu instalujte samolepivý podkladní pás Armourbase Stick, Armourbase PRO PLUS nebo jiný samolepivý podkladní pás podobných vlastností. Koncový (vertikální) přesah musí být 15 cm a horizontální přesah 10 cm, nebo použijte Armourbase PRO s horizontálním přesahem 50 cm, přibitý a slepený asfaltovým tmelem IKO Shingle / Plastal Stick.

Pro střešní sklony 15° - 20° Použijte podkladní pás Armourbase PRO, ECO nebo podobný produkt s překryvem 50 %, což zajistí dvojnásobnou vrstvu. Doporučen je také samolepivý podkladní pás Armourbase Stick nebo Armourbae Pro PLUS v jedné vrstvě jako u sklonů pod 15°.

Sklony střech 20° - 85° Celý záklop by měl být pokryt podkladním pásem Armourbase PRO nebo Armourbase ECO. Podkladní pás instalujte rovnoběžně s okapovou částí střechy s horizontálním přesahem 5 cm a koncovým přesahem 10 cm, postupně směrem odspoda nahoru. Podkladní pás je třeba přibít minimálním potřebným množstvím hřebíků a zvláště zamezit jakémukoli zvlnění, které potom šindele již neodstraní, ale naopak věrně kopírují. Pracujeme-li v létě, je vhodné pokládat tyto pásy brzy ráno, kdy ještě není příliš teplo.

Sklony střech 85° - 90° Podkladní pás není nutný. Lze použít pouze samolepivé šindele Armourshield, StormShield. DiamantShield, Cambridge Xtreme 9,5°.

4) Instalace šindelů

Proto, aby byly šindele již od okapní hrany dobře přichyceny, je potřeba vytvořit a instalovat startovací řadu. Tu si připravíme tak, že uřízneme tabule šindele. Vzniknou Vám seřezané asfaltové pásy, které budou mít na spodní straně samolepivé body. Nikdy šindele ve startovací řadě neotáčejte. Posunuli byste tak samolepivé body o hodně výše a šindel by nebyl slepen od samého okraje.

U laminovaných šindelů Cambridge Xpress můžeme použít pro startovací řadu prakticky libovolný šindel jakékoli barvy, nejjednodušší a nejlevnější řešení je buď třítabulový šindel Superglass, který je pak každopádně třeba použít na hřeben, nebo čtyřtabulový šindel Armourglass, kdy uřízneme části šindelů v úrovni zářezů, čímž zkrátíme jejich výšku o necelou polovinu, takže termoaktivní body jsou dole.

Startovací řadu položíme podle ohybu plechové okapnice přes dřevěný záklop tak, aby přesahoval cca 1 cm přes plechování.

Na první řadu položenou přes startovací řadu se již používají šindele plné délky, přičemž je třeba dát si pozor, aby spoje v této řadě nebyly ve stejné úrovni jako ve startovací řadě.

5) Pokládka první řady šindelů

Spodní hranu šindelů zarovnejte na spodní hranu startovací řady a přitlučte hřebíky. Hřebíky musí být instalované těsně pod samolepivé body a ke každému bočnímu kraji a nad výřezy šindelů.

6) Pokládka šindelů na zbytek střechy

Druhou řadu zkraťte o půl šablony a opět instalujte jako první řadu. Třetí řadu a každou další zkraťte vždy o půl tabule. Střecha tak bude dobře vázaná a nikam nebude zatékat. Vždy si po pár instalovaných šindelích zkontrolujte, že jsou v zákryvu. Šindel nainstalujte až ke hřebeni.

7) Zakončení šindelů u hřebene a pokládka šindelů na hřeben

Na hřeben si vytvořte seříznutím šindele hřebenové šindele (nejlépe se vytvářejí z obdélníkového typu šindele). U bobrovky můžete použít nouzové řešení, kdy vyříznete vždy jeden kus bobrovky a pak dva kusy bobrovky vcelku a na hřeben instalujte jeden a následně dva vedle sebe vyřízlé kusy za sebe a vždy tento postup střídáte. Střecha tak bude dostatečně překryta.

8) Nářadí

Pro pokládku šindele budete potřebovat především kladívko (jakékoliv, které Vám padne dobře do ruky) pro zatloukání šindelů, speciální nožík se zahnutým zobáčkem pro odříznutí šindelů na střeše, případně "pistol" pro vymáčknutí bitumenového tmelu a metr pro přeměření střechy. Pro případné zastřižení plechování si připravte nůžky na plech, i když ty většinou nebudou potřeba, protože přesahy plechování je možné schovat přes sebe. S tímto nářadím byste si měli hravě poradit při instalaci střechy.

9) Jak vybrat šindel

Většina pergol nebo zahradních domků má relativně nízký sklon a tyto střechy neunesou vysokou hmotnost. Jak a podle čeho zvolit ten pravý šindel? Zde popíšeme několik kritérií, podle kterých šindel vyberete.

Cenu necháváme záměrně až na závěr důvodů výběru, protože u většiny zahradních domků činí celkový náklad na pořízení šindelů několik stovek, případně tisíců korun. Ušetřit se dá především správným výběrem šindele, jež způsobí, že celková cena bude stejná nebo nižší, než když se vybírá pouze nejlevnější šindel dle ceny za m².

Barva - proberte s partnerem/partnerkou jakou chcete, aby měla střecha vašeho zahradního domku nebo pergoly barvu. Počítejte také s tím, že čím ojedinělejší bude Vámi požadovaná barva, tím více si budete muset za šindel připlatit. Oblíbenou barvou na českých pergolách je červená, dále odstíny hnědé a zelené.

Typ - na většinu českých pergol a zahradních domků se používá šindel ve tvaru bobrovky. Je to zřejmě dáno českými zvyklostmi a historií. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že tento typ šindele je společně s tvarem Delta (Diamant) nejsložitějším co se týče pokládky a zároveň při ní vyhodíte nejvíce množství zbytkového šindele, který budete muset koupit a zaplatit. Na hřeben se navíc typ bobrovka kvůli své úzké šířce bobrovky nehodí (mohlo by kolem hřebene zatékat a tak je nutné použít jiný typ šindele).

Lépe se ze standardních typů šindele pokládá šindel ve tvaru obdélníku (3-tabulový šindel). Ještě jednodušší a rychlejší je na pokládku šindel laminovaný, který nevytváří téměř žádný odpad. (Cambridge Xtreme 9,5° nebo Cambridge Xpress)

Sklon - pokud je sklon pergoly nad 20°, postupuje se dle návodu popsaného výše. Pokud je sklon 20°-15°, je doporučené a určitě i vhodné použít podkladní pás se samolepivými přesahy (např. IKO Armourbase PRO PLUS) nebo použít standardní podkladní pás, ale dát ho přes sebe s přesahem 50 cm. Bude tak zajištěno, že případné tání sněhu neproteče do bednění.

Pokud je sklon pergoly 15°-9,5°, je nutné použít nejen podkladní pás s přesahy nebo samolepivé pásy, ale je nutné instalovat pouze celoplošně samolepivý laminovaný šindel Cambridge Xtreme 9,5°. Ten je standardně možné používat až do sklonu 9,5°, což je téměř plochá střecha.

Hmotnost - Ať si vyberete jakýkoliv šindel, počítejte se zatížením střechy 8- 12kg/m². Toto zatížení zvládne s přehledem téměř jakékoliv bednění pergol nebo zahradního domku. Na co je potřeba si dávat větší pozor, je zatížení střechy během samotné instalace šindelů. Při pohybu po střeše počítejte s velmi velkým zatížením celé konstrukce vahou vašeho těla na relativně malém kousku střechy. Vždy dostatečně zajistěte stabilitu konstrukce, dobře ji podepřete a zkontrolujte, že unese především Vás během pokládky šindelů. I z malé výšky pád pěkně bolí. 

Snadnost a rychlost pokládky - Jak již bylo řečeno, nejjednodušší na pokládku jsou laminované šindele (např. Cambridge Xpress nebo Cambridge Xtreme 9,5°), následně šindele obdélníkového tvaru (Superglass, Armouglass), složitější jsou šindele typu Hexagonál, ještě více jsou složité šindele typu Delta (Diamant) a nejsložitější na pokládku jsou šindele ve tvaru bobrovka (SuperglassBiber, Victorian).

Cena + cena za odpad a nákup celých balení - porovnání cen jednotlivých typů šindelů je jednoduché. Navštivte nejbližší hobby prodejnu nebo stavebniny a zjistěte přesné ceny šindelů za m². Očekávejte, že nejlevnější šindele jsou vyrobeny v "hobby kvalitě" (co nejlevněji, cena na prvním místě, kvalita až potom). Ve specializovaných střešních stavebninách takové šindele většinou nekoupíte, protože se odborným prodejcům zkrátka nevyplatí hobby šindele prodávat (malé marže a možné problémy nebo reklamace za to nestojí). Rozhodnutí mezi poměrem kvalita/cena tedy musíte udělat sami.

Na čem se dá ušetřit

Správné balení - jakmile otevřete balení, už Vám ho nikdo nevrátí. Je tedy lepší kupovat šindele v menším balení.

Správný tvar - u bobrovky "vyhodíte" až 15% materiálu díky odřezkům. Ty ale musíte zaplatit. U laminovaných šindelů (které jsou dražší, kvalitnější a s delší zárukou) nevyhodíte v odřezcích téměř nic.

Jak poznat kvalitu šindele

V hobby marketech nebo v menších stavebninách očekávejte hobby kvalitu šindelů - důraz je u takových šindelů kladen především na nízké výrobní náklady, které jsou spojeny s nižší kvalitou šindelů. Takové šindele jsou většinou dováženy z Ruska nebo Polska. 

Ve specializovaných stavebninách najdete jak standardní, tak profi řady šindelů. Rozdíly v cenách mezi profi kvalitou a hobby řadou šindelů ovšem na střeše o ploše 15 m² (průměrná velikost střechy zahradního domku nebo pergoly) bude dělat jen několik stokorun.

Cena šindelů v hobby obchodech:

• Průměrná cena různých typů šindelů cca. 160 Kč (ceny v dubnu 2017) – záruka u takových šindelů 2 roky

Průměrná cena základních šindelů ve specializovaných stavebninách a střešních centrech:

• Základní šindele (např. IKO Superglass) 185 Kč – záruka 15 let
• Laminované šindele (např. IKO Cambridge Xpress) 235 Kč – záruka 25 let, výtazně lepší kvalita – téměř žádný odpad

Rozdíl v celkové ceně u střechy garáže o ploše 24 m²

Hobby šindele: (24m² + prořez 3m²) x 160 Kč/m² = 4320 Kč
Laminované šindele: (24m² + prořez 0,8m2) x 235 Kč/m² = 5825 Kč

Vyberte si tedy takový šindel, který bude splňovat nejen měřítko dobré ceny, ale i vysoké kvality s dlouhou zárukou. Přejeme Vám šťastnou ruku při výběru! :-)

Taška Classic Protector PLUS si své ocenění právem zaslouží. A váš dům si zase zaslouží tu nejlepší střechu. Výhrou pro vás je i super cena, za kterou lze tuto betonovou střešní tašku v jarní akci pořídit.

Dokonale hladký povrch

A v čem tkví síla zlatem ověnčené tašky? Zatímco povrch standardních tašek tvoří pouze několik vrstev barvy, u tašky s technologií Protector PLUS je navíc aplikována vrstva vysoce probarveného jemnozrnného mikrobetonu, která zaplní všechny nerovnosti a vytvoří dokonale hladký a na první pohled atraktivní povrch. Toto vše zvyšuje ochranou schopnost krytiny před usazováním mechů, nečistot a řas a zajišťuje dlouhodobou stabilitu její původní barevnosti. Vaše střecha zůstane krásná a jako nová po řadu let.

Kompletní střecha z jedné ruky

Značka Bramac se u profesionálů i u laické veřejnosti těší velké oblibě díky prvotřídní kvalitě výrobků, technologickým inovacím a spolehlivému zákaznickému servisu. Chcete vědět, kolik střešních tašek Classic Protector PLUS byste potřebovali pro svou novou střechu? Stačí poslat projektovou dokumentaci a Bramac vám zdarma vypracuje cenovou nabídku. Výrobce ke každému modelu střešních tašek navíc nabízí kompletní program originálních střešních doplňků pro vyřešení každého detailu střechy. Ucelenou nabídku doplňují okapové systémy a solární kolektory.

Výrobky prověřené zátěžovými testy

Bramac náleží k celosvětovému koncernu Monier, který disponuje špičkově vybavenými laboratořemi včetně tzv. větrného tunelu. V těchto laboratořích se testují výrobky na různé zátěže. Cílem testů je zabezpečit 100% funkčnost výrobků ještě před jejich uvedením na trh.
Větrný tunel patří k největším testovacím zařízením ve svém oboru. Dokáže nasimulovat i velmi extrémní situace, které mohou nastat v reálných podmínkách na střeše (např. větrem hnaný déšť).

Záruky 30 let

Také střešní krytina Bramac Protector PLUS prošla zátěžovými testy ve zmiňovaném zařízení a výrobce se díky tomu nebojí na její životnost poskytovat dlouhodobé záruky: na kvalitu a mrazuvzdornost betonových tašek Classic Protector PLUS poskytuje Bramac 30ti letou záruku, na funkčnost celého střešního systému uděluje záruky 10 nebo 15 let.

Nakonec jsme ale zjistili, že zas tak dobrá volba to nebyla. O dokonale rovné řadě cihel jsme měli asi jiné mínění. Druhou a třetí řadu jsme to stále vyrovnávali různými plíšky a klínky. 

Překlady nad okna byl oříšek. Na to doporučuji alespoň 3 silné muže. Není to sranda. Ale veliká radost, že už jsou vidět okna :-). Dávali jsme překlady dva na každé okno. K vnější a vnitřní zdi a vnitřky jsme vylívali betonem a dávali železo. (levnější varianta než dávat více překladů zasebou).

Poté přijeli s panely, na které jsme měsíc čekali. Radím všem, aby panely objednali s předstihem a hned se zajímali o dodání, protože se vyhnete měsíčnímu zbytečnému prostoji jako my. My jsme na zaměření volali hned, jak jsme měli první řadu, ale týden trvalo než přijeli, než zadali do výroby, než přivezli a měsíc zbytečně fuč.

Vylil se věnec, který jsme už lili pumpou a mohlo se jet výš.

První řadu v patře si založil můj šikovný přítel sám jen s mou pomocí podavače a musím říct, že před ním smekám. Na to, že to nikdy nedělal, měl krásnou rovinu, lepší než zedníci, kteří zakládali dole. Sice nám trvalo (asi tak jednu stranu) než jsme si ozkoušeli co a jak, ale pak už to jelo. A zadarmo :-).

Zdění nás moc bavilo. Doporučuji zkusit si to všem. Přibývá to a máte radost z každé další řady. Je krásné vidět, jak Vám vysněný domeček roste pod vlastníma rukama. :-)

Po vyzdění druhého patra do výšky, kde jsou položené po stranách vaznice od střechy jsme také vylívali další věnec, do kterého se zadělávali závitové tyče pro vazbu.

Pak přišlo na řadu dozdívání štítů byla ale blbá a zdlouhavá práce. Za to má obdiv zase můj přítel, který trpělivě řezal a ytongem dolepoval. A já natírala palubky na podbytí střechy.

Pak už přišla na řadu dlouho vytoužená vazba a náš domeček konečně dostal tvar! :-) 

Poté přišel na řadu komín, který jsme zvolili Schiedel a také jsme si ho stavěli sami. Je to skládačka a návod u toho byl dost podrobný a dobře se podle něj dělalo. :-)

Také jsme kolem vaznice lepili polystyreny kvůli izolaci a roztažnosti trámů. To byla dobrá práce, která šla pěkně od ruky. :-)

Pak už konečně přijeli páni, kteří položili folii a latě a do domečku nám už konečně po půl roce neprší a můžeme dělat za každého počasí. Obrovská radost! :-)

Jelikož materiál platíme až zpětně po určitém období. Až vše zaplatíme, tak to zkompletuju, spočítám náklady a dopíšu je sem. Pro představu ostatních. Já jsem byla za položkový rozpočet moc ráda pro srovnání, když jsem pročítala články.

Úvodem je nutné rozlišovat domy nulové a domy s téměř nulovou spotřebou energie. Nulový dům musí splňovat přísná kritéria a mít roční energetickou bilanci dodané energie totožné nule. Jedná se o dům převyšující i dům pasivní, a to nejenom v nákladech. 

Definice domu s téměř nulovou spotřebou energie spočívá v ekonomicky a energeticky přijatelné formě, pro malé stavby (s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2) jako např. rodinné domy (začne platit již od 1. 1. 2020, stanoveno zákonem 406/2000 Sb.).
Mnoho lidí to považuje za zlomovou změnu v navrhování budov. Pravdou je, že podmínky budou přísnější, ale už dnes mnoho domů je navrhováno tak, že těmto kritériím vyhoví.

Pokusíme se to uvést do souvislostí, například na obvodové konstrukci z jednovrstvého cihelného zdiva. Je to pouze jedno z několika kritérií, které musí být splněno, a samozřejmě se navzájem ovlivňují. Vychází se z modelu referenční budovy, se kterou se "konfrontuje" budova navrhovaná. Samozřejmě by měla být stejná nebo lepší. Dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. lze uvažovat, po započítání koeficientu pro referenční budovu s téměř nulovou spotřebou energie, že obvodová konstrukce zdiva by měla splňovat požadavek na prostup tepla U=0,21 W/m2*K nebo nižší. To by měla být základní hodnota prostupu tepla, které je vhodné se držet.

Tabulka ve větším rozlišení zde:

Tento požadavek dnes splní drtivá většina cihelných tvarovek Porotherm určených pro jednovrstvé zdivo. Ovšem neznamená to, že nemůže být i horší. Nutné je, aby byl splněn požadavek normy, konkrétně pro obvodové zdivo U=0,3W/m2*K. Vzhledem k požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla je možné mít jej u některé konstrukce horší a jinými to dohnat.

I přesto došlo v posledním roce k výraznému vylepšení tepelněizolačních vlastností cihelného zdiva, zejména řad T Profi a EKO+. I to má svou výhodu při budoucím posuzování domů s téměř nulovou spotřebou energie, která stanovuje průměrný součinitel prostupu tepla. Tedy zjednodušeně řečeno, pokud navrhneme obvodové zdivo s lepšími tepelněizolačními parametry, než jsou stanoveny pro referenční budovu, vytváří nám to rezervu pro případné konstrukce, které na tom nejsou tepelně tak dobře. Zároveň nám to pomůže i v dalších kritériích, která tím budou pozitivně ovlivněny.

Více informací na www.wienerberger.cz

Manželka napenetrovala podklad a postupně jsme natavili izolační pásy s přesahem 15cm pro budoucí zpětný spoj. Kolem odpadů jsme provedli později izolační "kalhotky", doporučuji dát si pozor kolem průchodek kopoflex, evidentně nemají rády teplo, podařilo se mi je protavit rozehřátou lepenkou.

Po předchozí domluvě nám technik z KM Bety přijel založit rohy a předat nám instrukce nutné pro vyzdění hrubé stavby svépomocí. Mimo to nám ochotně zodpověděl veškeré dotazy a pomohl s rozmístěním materiálu, který zrovna ten den dovezli (obvodové zdivo). Opravdu skvělý pán, kdyby někdo potřeboval kontakt na pomoc se založením tak pošlu :)

Ikdyž nám počasí stále moc nepřálo, pustili jsme se do usazení všech zakládacích prvků na vysokopecnostní maltu po obvodu, dali jsme si opravdu hodně záležet na rovine ve všech směrech abychom pak měli snazší zdění na tenkovrstvé lepidlo. Přecijen na těch dvou až třech milimetrech lepidla už se to těžko rovná.

Mno a opět přes veškeré deště a plískanice jsme pomalu zdili a zdili až nám vyrostl domeček před očima :) Ty dva týdny jsme jezdili ze stavby opravdu unaveni, jelikož jsou tvarovky poměrně těžké, kor když navlhnou... doporučuji palety po návozu rozřezat z igelitu, jinak jsou stále zapařené "balení z výroby je dle našeho opravdu nedostačující a cihly ihned promoknou" ale na vzduchu zase velmi rychle vysychají. Neustálé přikrývání zdiva aby do čerstvé práce nenapršelo bylo opravdu úmorné... Vždy nejvíc času zaberou přípravy/úklid materiálu, nářadí a staveniště, samotná práce pak jde rychle.

Zjistili jsme též že půlky jsou o několik milimetrů nižší než celé cihly, což zejména v krajích stěn způsobovalo "výškové klesání" krajů. Vždy jsme tam museli přimáznout víc lepidla. Posléze jsme si domysleli, že půlky jsou záměrně menší aby vyrovnaly tloušťku vložené nerezové vázací kotvy ale ne všude nám to vycházelo na půlky a to naopak způsobilo že v místě kotev zdivo rostlo (5kotev nad sebou je už 5mm rozdíl takže jsme je po tomto zjištění dělali mírné zábrusy do zdiva abychom tomu předešli. Na základě informací z internetu a od technika KM Bety jsme zdili rohy na "tupo" a vázali kotvami. Po páté řadě přijel na kontrolu projektant a zděsil se, že neprovazujeme rohy.... takže jsme z toho byli na měkko a pro jeho klid jsme tedy začali dál rohy vázat, což nám stejně do modulu pak nevycházelo, takže jsme museli i řezat a domaltovávat...řekl bych, že bez provazu rohů to sedělo lépe...

Jinak jsme měli zapůjčené sáňky na lepidlo a s nimi to byla paráda, natáhl se vždy kus zdi a položilo se několik cihel a vyrovnalo a znovu dokola :) šlo to docela rychle. Na hřeben bych to dělat asi nechtěl, ikdyž se sáňky musí častěji pracně mýt...

Podle mě, kdo říká, že se VPC blbě řeže, tak to není pravda, poflákali jsme vše jedním kotoučem na 230mm flexe bez problémů, jen to trochu práší ale to i jiné stavební materiály :) Jak jsme se blížili ke konci zdění a ubýval materiál, používali jsme i rozbité tam, kde se domaltovávalo, protože jich bylo škoda a byla to jen estetika...Nakonec zbylo asi 6 celých cihel.

Celé obvodové zdivo jsme zvládli za 11dnů práce zezačátku pouze s manželkou a pak ještě pomohl několik dní tchán, což bylo hodně znát, když nemusíte stále běhat dolů a řezat, míchat lepidlo a podává Vám někdo materiál. Manželka by zasloužila metál, co vše na stavbě zastane za práce :D

Jelikož nebyli lidi, tak jsme si na překlady sjednali jeřáb a za půl hodiny jsme nafrkali překlady ve dvou lidech, kromě velkého (3,4m v obýváku a jednoho nad vchodové dveře, který nám nedodali), vylijeme je současně s věncem jako monolit. :)

Pak jsme si hodili rovinu nivelákem pro věnec a sjednali truhláře na šalunk věnce, jelikož na to si sami netroufneme, přecijen bych nerad aby se nám to vyvalilo při lití. Ale o tom až příště :)

Desky se pak srazily k sobě, vyrovnaly do váhy, zadělaly se dořezy, zajistily svlaky na vruty, dovnitř se vložila armovací výztuž, kterou jsme nechali udělat v MZ Hutní Pardubice, Výztuž byla 4x R12, třmínky 6mm po 150mm, v překladech byly dvojité koše a spodní byly zhuštěny třmínky po 100mm, rohové příložky a spoje přetaženy o 600mm zevnitř ven a naopak, jednotlivé koše se prodrátovaly a vynesly do prostoru kvůli krytí roxorovými distančníky, kterými jsme vymezili prostor nad výztuží. Ty se zajistily zarádlováním vrchu bednění vázacím drátem. To byla asi nejdelší práce. V rozích jsme ještě navrutovali hranoly proti vyvalení a bylo připraveno.

O týden později jsme jentaktak dali dokupy partu rodinných příslušníků a pustili jsme se do lití věnce s výrobou vlastního betonu. Objednali jsme lepší cement (42.5), písek a drcené kamenivo frakce 8-16 a celkem jsme namíchali kolem tří kubíků betonu na dvě malé míchajdy. Pěkně z kolečka lopatou do kalfasu na HAKI leštění a vše se pořádně pěchovalo, nejvíc péče jsme věnovali překladům, kde byly dva armokoše nad sebou.

Začali jsme cca v 6:30 ráno a o půl třetí bylo hotovo i s obědem v 6ti lidech.

Následující týden udeřila velká vedra, tak jsme jezdili kropit několikrát za den, aby měl beton dost vláhy na zrání, jelikož nás tlačil čas montáže vazníků, který se neúprosně blížil.

Rozborku šalování před montáží vazníků jsem těžce podcenil a párali jsme se s tím se ženou celou neděli až do tmy, dokud jsem nedělal bruskou ohňostroj pro sousedy až do nočního klidu a poté ještě od pěti ráno ten den, kdy měli přijet montížníci na vazníky. Uřezat všechny ty roxory byl docela záhul ale odměnou nám byl pohled na krásný věnec :).

Poptávali jsme BIOS, KASPER a GASET. Nabídky se lišily vesměs +/- 7000,- kč. Nakonec jsme se rozhodli pro firmu KASPER. Komunikace s firmou byla naprosto parádní, několikrát jsme si telefonicky potvrdili vše kolem nabídky, zaslali nám smlouvy k podpisu, složili jsme zálohu a pak už se jen čekalo až budeme mít hotový věnec. Dokonce jsme museli o týden posunout montáž, jelikož jsme nestíhali do termínu mít vylito. Pánové se nezávisle na nás byli několikrát podívat, jak pokračujeme se stavební připraveností a kotrolovali dostupnost pro nákladní auto a jeřáb, jelikož máme relativně úzkou příjezdovou komunikaci a před domem dráty VN 35kV. V projektu jsme měli rozteč vazníků 790mm, firma navrhla rozteč 1200mm ale nakonec jsme se domluvili na rozteč po 1000mm, což byl takový rozumný kompromis, jelikož jsem se bál aby se nám mezi vazníky neprohnuly latě, což by na rovných taškách vypadalo tragicky.

V prostoru vazníkové konstrukce budeme mít úložný prostor ve zhruba 1/3 plochy s užitečným zatížením 75kg/m.

Když už byly vazníky ve výrobě, vybírali jsme střešní krytinu. Stále nás to táhlo k rovným liniím tašky ale žádná firma nedokázala pro náš sklon nabídnout tašku bez vzoru/vlny s bezpečným sklonem 25°. ROvné tašky mají problém s odvodem dešťové vody na malém sklonu hrozí riziko zafoukání, že prý jsou drážky zámku mělké. Jediná možná varianta bez toho aniž bychom museli podbednit tašky OSB deskami byla betonová Bramac Tegalit. Do betonu se nám ale moc jít nechtělo. Tak jsme hledali až jsme rezignovali a vrátili jsme se k tašce, která se nám zalíbila už na ForArchu a to byla pálenka Tondach Figaro 11 Amadeus černá glazura. Holt si připlatíme za OSB desky aby bylo podstřeší opravu vodotěsné. Zároveň jsem ale obratem volal do Kasperu, jestli to ta konstrukce unese, jelikož je to další zatížení, se kterým nebylo počítáno. Pán statik to propočítal a řekl, že je tam dostatečná rezerva i když použijeme silnější OSB desky, tak jsme nakonec použili 12mm, to bohatě stačí.

V den montáže jsme byli na stavbě už na pátou ráno, jelikož nebylo ještě šalování dorozebráno, tak jsme museli stihnout věnec odšalovat. Dojezd střechy byl na desátou, parta 5ti montážníků dorazila už v osm ráno, okamžitě vylezli nahoru, vše si rozměřili, připravili plánek montáže a už se čekalo až dojede střecha a jeřáb. Ty dojely přesně na čas, vše se vyložilo a pak už to chlapi s jeřábníkem naházeli nahoru, zavětrovali, jeřáb byl a hodinu a půl pryč, pánové ho chválili, jak byl šikovný, že to je půl práce a jde to pak mnohem rychleji, když je dobrý jeřábník.

Bylo ten den hrozné vedro, tak jsem partě dodával chlazené nápoje, zajišťoval kafe a vše co potřebovali. No co vám budu povídat, montovat začali v deset dopoledne a o půl čtvrté hotovo a jedou domů :). To jsem koukal jako puk.... Dostal jsem instrukce, abych náhodou nedostal nápad utáhnout šrouby na straně kluzného uložení, aby vazníky mohly pracovat, pánové měli všechny spoje zatřené lignofixem ještě po sobě uklidili.

Druhý den si to přijel zkontrolovat vedoucí montáží, po kontrole jsme si předali staveniště, podepsali protokoly a byla mi předána dokumentace.

Nakonec byla oproti nabídce finální cena ještě asi o 6tisíc nižší. Takže spokojenost veliká a firmu mohu vřele doporučit :).

Nejlepší fotografie ze stavby doplněné originálním a vtipným popisem nebo historkou, jak jste si s budováním komínu poradili, štědře odměníme. Rozsah není nikterak omezený, proto si dejte určitě záležet!

Jak se do soutěže zapojit?

Své fotografie doplněné originálním a vtipným popisem nebo historkou posílejte na email Jana@svepomoci.cz.

Do předmětu uveďte "FOTOSOUTĚŽ SCHIEDEL". Pro zaslání většího počtu fotografií i velkého objemu dat můžete využít službu www.Uschovna.cz 

Vybrané fotografie budeme průběžně zveřejňovat na Facebook stránce Svépomocí.cz.

Co můžete vyhrát?

Pro nejlepší díla jsme připravili štědrou finanční odměnu.

1. cena - 15.000 Kč
2. cena - 10.000 Kč
3. cena - 5.000 Kč

Pravidla soutěže

Stačí Vaši fotodokumentaci s vyprávěním o stavbě komínu poslat na email Jana@svepomoci.cz a do předmětu uvést "FOTOSOUTĚŽ SCHIEDEL".

Soutěže se můžete zúčastnit od 20. června do 31. srpna 2017. Poté naše tříčlenná porota složená ze 2 odborníků firmy Schiedel a 1 zástupce Svépomocí.cz Vaše příspěvky vyhodnotí a odmění.

Vítěze vyhlásíme 22. září 2017 na stánku Svépomocí.cz v rámci probíhajícího veletrhu FOR ARCH.
Vítězové budou předem kontaktováni, aby se pro výhru mohli osobně dostavit.

Víte, že společnost Schiedel, s.r.o. je vedoucí firmou v oboru spalinových cest a komínových systémů v Evropě? 

Nabízí komplexní ucelený sortiment výrobků a technologií pro řešení odvodu spalin od všech druhů spotřebičů v bytových i nebytových objektech. Dnes zaujímá společnost Schiedel, s.r.o. Česká republika důležitou pozici mezi významnými výrobci stavebních materiálů v České republice. Těží z více než sedmdesátiletých zkušeností v oboru a díky univerzálním i speciálním komínovým systémům vychází vstříc stoupajícím nárokům na ekologické a energeticky i ekonomicky úsporné vytápění a ukazuje nové cesty v oblasti komínové techniky. 

Z nabídky společnosti Schiedel si jistě vybere každý stavebník. Pokud si s výběrem neví rady může využít bezplatné poradenství včetně návrhu vhodného průměru a komínového systému, včetně cenové nabídky na míru.

PŘEJEME VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ!

Správný komín najdete na www.Schiedel.cz

Cena za hrubou stavbu nebyla nejnižší, ale po započítání toho kolik prací ušetřím, myslím že se to vyplatí, musí vám ovšem vyhovovat dispozice. V hrubé stavbě totiž dostanete i strop a monolitické schody, což je neskutečná úspora času a peněz, také připravené trubky a krabice pro elektroinstalaci, a krásně hladké stěny. Omítky tedy odpadají, já to plánoval vyřešit jen tenkou sádrovou stěrkou.

Když byla základová deska hotová, můj domek byl už ve výrobě, a čekal jsem na termín montáže. Poté co se umoudřilo počasí, které bylo celou zimu 2015/2016 jinak perfektní, mě bylo sděleno že 1.2. mám očekávat začátek montáže hrubé stavby. Jediné co jim musíte zajistit je elektřina, ta byla, a vodu. Přípojku jsem ještě neměl dodělanou, tak jsem to vyřešil kubíkovou IBC nádrží, kterou jsem nacpal do svého minivanu, napustil cca 800l vody na chalupě kde jsem mezitím bydlel (pár kilometrů od místa kde stavím), a zbývalo doufat že auto skoro tunu uveze (zvládlo to pak ještě hodněkrát).

Ještě během vánoc jsem stihnul objednat okna, střešní okna, a dřevo na krov přes kamaráda na jedné nedaleké pile. Na chalupě už jsem taky mezitím natíral palubky na podbití krovu, a připravoval miliony materiálu na další fáze stavby. Takže v garáži už mi čekal bojler, trubky na vodu a kanalizaci, komplet elektromateriál, schody na půdu a mnoho dalšího.

V den "D" jsem byl na pozemku velmi brzo, plný očekávání a lehce nervozní co bude, a hlavně jsem se bál počasí, bylo teplo, ale trochu mrholilo. Okolo sedmé se na pozemku objevili profíci z DJT, za chvíli první kamion se stěnovými panely, a pak autojeřáb. Chlapi začali hned přeměřovat desku, zakreslovat na desku přesné rozložení panelů, mezitím se ustavil jeřáb, a brzo na to začal konzert. Panely se ukládají na betonový potěr a distanční podložky srovnané přesně do roviny nivelákem, než se montáž dokončí tak jsou panely fixovány stavebními vzpěrami šikmo k desce. Byla to celkem atrakce, takže se začali sjíždět lidé z rodiny a známí, co se chtěli podívat. Z nebe konečně přestávalo pršet, a vše začalo schnout. Na pozemku se vystřídalo několik kamionů s panely a materiálem. 

Přes den jsem měl nepříjemný telefonát že domluvený tesař si zlomil klíční kost, a montáž krovu kterou jsem měl domluvenou hned po skončení hrubé stavby, se posune o měsíc, nebo musím sehnat někoho jiného. Nejsem člověk který si měsíční zpoždění je ochotný připustit, protože podle mého plánu měl být dům za měsíc už pod střechou, ale o tom až v dalším článku.

Během několika hodin došlo k montáži všech stěnových panelů v přízemí, které se perfektně srovnají do roviny, a na ně se začali ukládat polostropní panely. Na závěr se usadily monolitické schody, na polostropy se roznesou karisítě, vše se sváže, a spáry mezi panely se provážou roxory a zalijí betonem. Firma po sobě uklidila i silnici od bahna, a vše bylo připraveno na další den kdy se má zabetonovat strop a tím se to celé zmonolitní.

Druhý den už byla pohoda, firma začistila všechny detaily, ořezali pěny, uklidili bordel a čekalo se jenom na čerpadlo a mix. Na betonárce to ten den trochu nestíhali, tak přijeli o pár hodin později, ale naštěstí dorazili. Strop se zalil betonem pomocí čerpadla, a tím práce na týden a půl skončili. Během týdne jsem už jezdil každý večer na stavbu měřit, zakreslovat, vymýšlet co dál.

O týden později už bylo počasí o dost lepší, tedy nepršelo :-) Opakoval se stejný scénář, rozměření panelů druhého patra, jeřáb, usazení panelů, zabetonování spár, a druhý den zase začištění, úklid a rozloučení. Konečně jsem mohl stát uprostřed domu kde chci za půl roku bydlet. Načasování všeho vůbec hrálo při mojí stavbě velkou roli, takže už třetí den montáže domu mi přivezli materiál na komín, a hned ten večer jsem při halogenu a čelovce zakládal první komínovou tvárnici vyplněnou betonem. Jak jsem psal, zpoždění se nepřipouští :-) 11.2. tedy byla hrubá stavba hotová.

Příště o tom jak se ze mě stal tesař :-)

Cenově byli tak uprostřed a recenze byli ve skrze kladné, takže bylo jasno. Půdní prostor máme řešený se středovým „áčkem“ kde bude na prostoru 4*7m pochozí podlaha a normální neskosená výška. V den, kdy se s vazníky začínalo- 10.11.2017- parádně chumelilo, ale to nakonec firmu neodradilo a za dva dny měli hotovo.

Na řadu mělo přijít fóliování a laťování, aby do domečku už konečně nepršelo. Začínalo se 19. 11.2016 a počasí bylo dost ošklivé. Pokud nebyla kosa jako hrom, tak vydatně pršelo. Ale přítelův strejda s byli odolní a střechu celou zafóiovali. Pokrývání pak probíhalo tak nějak na etapy jak byl čas a dovolilo počasí. Začínalo se 16.12.2017 a kompletně byla střecha hotová až na začátku března, většina byla ale pokrytá začátkem ledna. Tašku jsme dávali Bramac protector plus a folii figarol. Na střechu přišlo jen jedno střešní okno, to jsme brali od Veluxu.

Mezitím co se pracovalo na střeše, musel se ještě postavit komín. Což bylo malinko komplikované, protože jsme nechtěli vyzdívat při moc nízkých teplotách a konec roku 2016 byl pro stavebníky dost nevstřícný :). Koupili jsme kompletní sadu d Schiedla. K vazníkům jsme jej připevnili po bocích železem, poctivě prolili všechno vším a komín stojí i funguje, takže dobrý :).

Vzhledem k tomu, že zima byla dlouhá a pořádná a odpočinek nás už nebavil, pustili jsme se do izolace stropu. Rozhodli jsme se pro minerální vatu Dekwool 035 tloušťky 16cm ve dvou vrstvách a třetí vrstvu o síle 6cm.  Celkem jsme spotřebovali asi 500m2 vaty. První vrstva se zespodu natlačila mezi vazníky a pod ni se potom dala druhá vrstva 16cm vaty a zespodu se připevnila vázacím drátem- do kříže na předem přivrtané šroubky k vazníkům.  Pod to se nakonec kolmo dala poslendí vrstva 6cm vaty a opět přidělala vázacím drátem. Super bylo, že jsme ještě nemělu vyzděné příčky, ale i tak to mezi vazníky bylo občas dost náročné. 

Pro přehled opět vkládám rozpočet a nějaké fotky.